Algoritmus
Z MiS
				
				
				(Rozdíly mezi verzemi)
				
																
				
				
								
				|  (→Problém:  Vypuštěny typy problémů a další pojmy) |  (→Algoritmus:  Přidány způsoby zápisu algoritmu a alternativní vlastnosti) | ||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
| == Algoritmus == | == Algoritmus == | ||
| − | |||
| − | + |  Schematický postup řešení určitého problému, který je konečný, určitý, korektní a obecný. | |
| + | |||
| + | ; Vlastnosti algoritmu | ||
| #'''Konečnost''' | #'''Konečnost''' | ||
| #*algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků. | #*algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků. | ||
| − | #'''Určitost''' | + | #'''Určitost''' (determinovanost) | 
| #*všechny kroky algoritmu jsou přesně definovány. | #*všechny kroky algoritmu jsou přesně definovány. | ||
| #'''Korektnost''' | #'''Korektnost''' | ||
| Řádka 26: | Řádka 27: | ||
| #*algoritmus řeší všechny úlohy daného typu. | #*algoritmus řeší všechny úlohy daného typu. | ||
| − | + | ; Někdy se jako vlastnosti uvádí také: | |
| + | * resultativnost — konečnost a korektnost dohromady | ||
| + | ** Algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků správným výsledkem. | ||
| + | * elementárnost | ||
| + | ** Základní kroky algoritmu jsou dostatečně jednoduché, aby jim rozuměl vykonávající stroj. | ||
| + | ** Chápeme to jako součást určitosti algoritmu. | ||
| + | |||
| + | == Stav algoritmu == | ||
| *Nechť:   | *Nechť:   | ||
| ** X={x1, x2, ...,xn} je množnina konfiguračních proměnných | ** X={x1, x2, ...,xn} je množnina konfiguračních proměnných | ||
| ** Z={z1, z2, ...,zn} je množnia vnitřních proměnných algoritmu A řešícího I. | ** Z={z1, z2, ...,zn} je množnia vnitřních proměnných algoritmu A řešícího I. | ||
| *Pak každé ohodnocení s proměnných X a Z je stav algoritmu. | *Pak každé ohodnocení s proměnných X a Z je stav algoritmu. | ||
| + | |||
| + | == Zápis algoritmu == | ||
| + | Algoritmy zapisujeme: | ||
| + | * v přirozeném jazyce (slovně) | ||
| + | * pseudokódem | ||
| + | ** používáme jazyk podobný programovacím jazykům | ||
| + | ** vynecháváme ale některé prvky, které člověk pro pochopení nepotřebuje (složené závorky tam, kde je dostačující odsazení apod.). | ||
| + | * v programovacím jazyce | ||
| + | * pomocí vývojových diagramů  | ||
| + | ** viz série článků [http://programujte.com/clanek/2005080105-vyvojove-diagramy-1-dil/ Vývojové diagramy na Programujte.com]. | ||
| == Algoritmizace × programování == | == Algoritmizace × programování == | ||
Verze z 19. 9. 2013, 11:37
| Obsah | 
Úloha
- Zadání, které řešíme.
- Formálním popisem vznikne problém.
Problém
- Definice problému
- vstupní proměnné
- výstupní proměnné
- konfigurační proměnné
- omezení
- optimalizační kritérium
Algoritmus
Schematický postup řešení určitého problému, který je konečný, určitý, korektní a obecný.
- Vlastnosti algoritmu
- Konečnost
- algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků.
 
- Určitost (determinovanost)
- všechny kroky algoritmu jsou přesně definovány.
 
- Korektnost
- algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data správným výsledkem.
 
- Obecnost
- algoritmus řeší všechny úlohy daného typu.
 
- Někdy se jako vlastnosti uvádí také
-  resultativnost — konečnost a korektnost dohromady
- Algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků správným výsledkem.
 
-  elementárnost
- Základní kroky algoritmu jsou dostatečně jednoduché, aby jim rozuměl vykonávající stroj.
- Chápeme to jako součást určitosti algoritmu.
 
Stav algoritmu
- Nechť: 
- X={x1, x2, ...,xn} je množnina konfiguračních proměnných
- Z={z1, z2, ...,zn} je množnia vnitřních proměnných algoritmu A řešícího I.
 
- Pak každé ohodnocení s proměnných X a Z je stav algoritmu.
Zápis algoritmu
Algoritmy zapisujeme:
- v přirozeném jazyce (slovně)
-  pseudokódem
- používáme jazyk podobný programovacím jazykům
- vynecháváme ale některé prvky, které člověk pro pochopení nepotřebuje (složené závorky tam, kde je dostačující odsazení apod.).
 
- v programovacím jazyce
-  pomocí vývojových diagramů 
- viz série článků Vývojové diagramy na Programujte.com.
 
Algoritmizace × programování
- Algoritmizace
- tvorba algoritmu pro daný problém
- Výsledkem je algoritmus, může být zapsán vývojovým diagramem, pseudokódem nebo i slovně.
- Programování
- Zápis algoritmu v konkrétním prog. jazyce
- Výsledkem je zdrojový kód.
