Anatomie lidského těla
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Kosterní svalstvo: Přidán core systém a hluboký stabilizační systém.) |
(Osamostatněna soustava svalová) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | [[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]] | + | [[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]][[Category:Anatomie]] |
== Soustava opěrná == | == Soustava opěrná == | ||
Cvičitel III. třídy by měl umět pojmenovat kosti trupu a končetin. Měl by vyjmenovat typy spojení kostí. | Cvičitel III. třídy by měl umět pojmenovat kosti trupu a končetin. Měl by vyjmenovat typy spojení kostí. | ||
| − | + | Viz: [[Soustava opěrná]]. | |
== Soustava svalová == | == Soustava svalová == | ||
| − | + | Cvičitel III. třídy by měl umět pojmenovat velké svalové skupiny, zařadit je podle funkce a uvést cviky na protahování a posilování. Měl by popsat činnost svalu z hlediska zásobování energií. | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | Viz [[Soustava svalová]]. | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
== Dýchání, zdroje energie svalu == | == Dýchání, zdroje energie svalu == | ||
Verze z 29. 7. 2014, 10:24
Obsah |
Soustava opěrná
Cvičitel III. třídy by měl umět pojmenovat kosti trupu a končetin. Měl by vyjmenovat typy spojení kostí.
Viz: Soustava opěrná.
Soustava svalová
Cvičitel III. třídy by měl umět pojmenovat velké svalové skupiny, zařadit je podle funkce a uvést cviky na protahování a posilování. Měl by popsat činnost svalu z hlediska zásobování energií.
Viz Soustava svalová.
Dýchání, zdroje energie svalu
Aerobní a anaerobní zátěž
- činnost příčně pruhovaného svalstva
- při činnosti potřebný kyslík
- pokud kyslíku nestíhá tělo dopravit dostatek, dochází k anaerobní práci svalu
- při anaerobní práci svalu vzniká kyselina mléčná
- po zvýšené zátěži je třeba protáhnout — kyselina mléčná bude odplavena ze svalů
Dýchání při tělesné námaze
- v běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků
- při zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech
- organismus na rostoucí potřebu nereaguje hned, teprve po asi 5--10 minutách zátěže (závisí na trénovanosti) se otevírají další plicní sklípky, zlepšuje se prokrvení svalů apod. Tím dochází k lepšímu přísunu kyslíku, běžci obvykle pocítí „druhý dech“.
- Fáze činnosti svalu z hlediska dýchání
- iniciální fáze (5–10 minut)
- zvyšování spotřeby kyslíku
- rovnovážný stav
- spotřeba kyslíku odpovídá dodávce
- zapojení anaerobní činnosti
- při dlouhodobém intenzivním pohybu, kdy nestačí ani zvýšená dodávka kyslíku, se znovu zapojuje anaerobní zpracování živin
- dochází opět k tvorbě kyseliny mléčné: „kyslíkový dluh“
- u trénovaných jedinců jsou plicní sklípky otevírány častěji, tedy tento proces probíhá rychleji a snáze
- Důsledek
- pokud běháte, doporučuji buď kratší běhy, nebo vydržet přes 5–10 minut, obvykle se „rozdýcháte“ a běh si teprve potom opravdu vychutnáte ;)
- s tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi dobře známe „12-timinutovky“ (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut).
Práce svalu
- Stavba příčně pruhovaného svaly
- ze svalových vláken: aktin a myozin
- Zdroje energie pro sval
- ATP
- cukry
- tuky
K zapojování energetických zdrojů dochází postupně!
- Důsledky
- „hubnutí“: je třeba dlouhodobá vytrvalostní činnost (více než 30 minut)
- po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly (nesedat!!!)
- Jinak hrozí „ztuhnutí“ svalu: nedojde ke zpětnému rozkladu laktátu: kyseliny mléčné
Zdroje
- Tomáš Jelen. Zdravověda
Oběhová soustava
- cévy
- tepny-> tepénky-> vlásečnice
- žíly
- srdce
- dutý orgán
- dvě komory, dvě síně
- práce srdce
- systola
- stah
- vypuzení 70 ml krve, za minutu asi 5 litrů v klidu
- diastola
- uvolnění
- systola
- velký a malý krevní oběh
- malý: pravá síň-> pravá komora-> plicní tepny-> plíce
- velký: plicní žíly-> levá síň-> levá komora-> tepny-> tělo-> žíly
- tep
- odraz srdečního stahu
- tepová frekvence
- 60--80 tepů/minutu
- u dětí vyšší
- krevní tlak
- klesá se vzdáleností od srdce
- 120/80 systolický a diastolický
- nemoci
- hypertenze/hypotenze
- arteroskleróza
- infarkt myokardu
- varixy: vrozená ochablost cévní stěny
- krev
- asi 5,5 litru
- plazma
- krevní tělíska
- červené krvinky
- eritrocyty
- bílé krvinky
- leukocyty
- krévní destičky
- trombocyty
- červené krvinky
- rozvod kyslíku, živin, termoregulace, hormonů
Dýchací soustava
- zevní a vnitřní dýchání
- kyslík do plic × dýchání buněk
- hosohrtan
- hrtan
- příklopka hrtanová (při dýchání a mluvení otevřená)
- průdušnice
- průdušky
- v plicích
- průdušinky
- plicní váčky
- plicní sklípky
- levá plíce menší, dva laloky, pravá tři laloky
- v levé části hrudníku je větší část srdce
- poplicnice, pohrudnice, mezi nimi tekutina
- pneumotorax
- vzduch do pohrudniční štěrbiny
- vdechové svaly
- bránice, mezižeberní svaly
- vitální kapacita plic
- muži 5 litrů
- ženy 3 lity
- minutová ventilace
- až 100 litrů při zátěži
obranné reflexy
- kašlání
- kýchání
