Algoritmus
Z MiS
				
				
				(Rozdíly mezi verzemi)
				
																
				
				
								
				| m (Přidán odkaz na složitost algoritmu) |  (→Algoritmizace × programování:  Zestručněno a doplněn odkaz na podrobnější popis v Tvorba software.) | ||
| Řádka 51: | Řádka 51: | ||
| == Algoritmizace × programování == | == Algoritmizace × programování == | ||
| − | + | ||
| − | + | Pojem ''programování'' v užším smyslu je synonymem ''kódování'', tedy přepisu algoritmu do zdrojového kódu. | |
| − | + | ||
| − | + | Pojem ''programování'' v širším slova smyslu je synonymem pro ''tvorbu software'' a zahrnuje: ''analýzu'' zadání, ''algoritmizaci'' a ''kódování''. | |
| − | + | ||
| − | + | Viz [[Tvorba software]]. | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| == Viz také == | == Viz také == | ||
| * [[Složitost algoritmu]] | * [[Složitost algoritmu]] | ||
Verze z 5. 9. 2014, 10:52
| Obsah | 
Úloha
- Zadání, které řešíme.
- Formálním popisem vznikne problém.
Problém
- Definice problému
- vstupní proměnné
- výstupní proměnné
- konfigurační proměnné
- omezení
- optimalizační kritérium
Algoritmus
Schematický postup řešení určitého problému, který je konečný, určitý, korektní a obecný.
- Vlastnosti algoritmu
- Konečnost
- algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků.
 
- Určitost (determinovanost)
- všechny kroky algoritmu jsou přesně definovány.
 
- Korektnost
- algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data správným výsledkem.
 
- Obecnost
- algoritmus řeší všechny úlohy daného typu.
 
- Někdy se jako vlastnosti uvádí také
-  resultativnost — konečnost a korektnost dohromady
- Algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků správným výsledkem.
 
-  elementárnost
- Základní kroky algoritmu jsou dostatečně jednoduché, aby jim rozuměl vykonávající stroj.
- Chápeme to jako součást určitosti algoritmu.
 
Stav algoritmu
- Nechť: 
- X={x1, x2, ...,xn} je množnina konfiguračních proměnných
- Z={z1, z2, ...,zn} je množnia vnitřních proměnných algoritmu A řešícího I.
 
- Pak každé ohodnocení s proměnných X a Z je stav algoritmu.
Zápis algoritmu
Algoritmy zapisujeme:
- v přirozeném jazyce (slovně)
-  pseudokódem
- používáme jazyk podobný programovacím jazykům
- vynecháváme ale některé prvky, které člověk pro pochopení nepotřebuje (složené závorky tam, kde je dostačující odsazení apod.).
 
- v programovacím jazyce
-  pomocí vývojových diagramů 
- viz série článků Vývojové diagramy na Programujte.com.
 
Algoritmizace × programování
Pojem programování v užším smyslu je synonymem kódování, tedy přepisu algoritmu do zdrojového kódu.
Pojem programování v širším slova smyslu je synonymem pro tvorbu software a zahrnuje: analýzu zadání, algoritmizaci a kódování.
Viz Tvorba software.
