Ext2: adresáře
Z MiS
				
				
				(Rozdíly mezi verzemi)
				
																
				
				
								
				| m (→Adresáře v ext2:  Oprava chyby, doplnění komentáře u ". a ..") |  (→Práce s i-nody:  Doplněn příkaz stat a odkaz na stránku s příkazy.) | ||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
| == Práce s i-nody == | == Práce s i-nody == | ||
| Příkaz <code>ls -li</code> zobrazí i čísla i-nodů. | Příkaz <code>ls -li</code> zobrazí i čísla i-nodů. | ||
| + | Příkaz <code>stat</code> zobrazí informace z i-nodu. | ||
| + | Viz také [[Nástroje_pro_práci_s_diskem#Zjištění_informací_z_inode|Nástroje pro práci s diskem]]. | ||
| + | |||
| + | <div class="Priklad"> | ||
| ; Vyzkoušejte: | ; Vyzkoušejte: | ||
| #Jak zjistíte číslo i-nodu daného souboru? | #Jak zjistíte číslo i-nodu daného souboru? | ||
| #Zjistěte číslo i-nodu pro svůj domovský adresář. | #Zjistěte číslo i-nodu pro svůj domovský adresář. | ||
| − | #Vytvořte složku ~/pokus | + | #Vytvořte složku <tt>~/pokus</tt> | 
| #*Jaké má číslo i-nodu? | #*Jaké má číslo i-nodu? | ||
| #*Zodpovězte na základě předchozích vědomostí a pak ověřte:<br /> | #*Zodpovězte na základě předchozích vědomostí a pak ověřte:<br /> | ||
| Jaká čísla i-nodu mají:   | Jaká čísla i-nodu mají:   | ||
| − | #*~/pokus/. | + | #* <tt>~/pokus/.</tt> | 
| − | #*~/pokus/.. | + | #* <tt>~/pokus/..</tt> | 
| #Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači? | #Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači? | ||
| + | </div> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Související stránky == | ||
| + | * [[Nástroje pro práci s diskem]]. | ||
Verze z 23. 4. 2015, 06:51
| Obsah | 
Adresáře v ext2
V unixových operačních systémech je zaužíván pojem adresář (directory), operační systém Windows zavádí pojem složka (folder). Oba pojmy ale označují totéž.
- Adresář si můžeme představit jako speciální soubor.
- Od běžného souboru se liší příznakem v i-nodu.
- Adresář obsahuje
- názvy souborů (těch, které se v adresáři nachází)
- číslo i-nodu souboru u každého souboru
-  Soubory (adresáře) .a..
Každý adresář obsahuje vždy alespoň dvě položky (podadresáře):
-  .- Funguje odkaz na aktuální adresář.
- (Název je ".", číslo i-nodu odkazuje na vlastní i-node.)
 
-  ..- Funguje jako odkaz na nadřazený (rodičovský) adresář.
- (Název "..", číslo i-nodu nadřazeného adresáře.)
 
Proto když napíšeme cestu: ../pokus/data.txt, dostaneme se do nadřazeného adresáře a z něj do podadresáře pokus k souboru data.txt.
Kořenový adresář má jako rodičovský adresář sebe sama.
Tedy kořenový adresář poznáme tak, že čísla i-nodů u souborů 
. a .. jsou stejná.Pevné linky (hardlink)
- Všimněte si, že jeden i-node může být přiřazen více souborům.
- „Pevný link“ je pak vlastně druhý název pro stejný soubor.
- Zamyslete se
- K čemu je dobré je mít pevné linky?
- Jaká omezení pevné linky mají?
Práce s pevnými linky a dalšími typy souborů viz Ext2: typy souborů.
Práce s i-nody
Příkaz ls -li zobrazí i čísla i-nodů.
Příkaz stat zobrazí informace z i-nodu.
Viz také Nástroje pro práci s diskem.
- Vyzkoušejte
- Jak zjistíte číslo i-nodu daného souboru?
- Zjistěte číslo i-nodu pro svůj domovský adresář.
- Vytvořte složku ~/pokus
- Jaké má číslo i-nodu?
- Zodpovězte na základě předchozích vědomostí a pak ověřte:
 
 
Jaká čísla i-nodu mají:
- ~/pokus/.
- ~/pokus/..
 
- Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači?

