Algoritmus
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Opravy překlepů.) |
(Doplnění podrobnějšího popisu.) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
== Úloha == | == Úloha == | ||
* Zadání, které řešíme. | * Zadání, které řešíme. | ||
| − | * | + | * Pokud ''úlohu'' popíšeme formálně (matematicky), vznikne ''problém''. |
== Problém == | == Problém == | ||
| − | ; | + | ; Popis problému zahrnuje: |
| − | *vstupní proměnné | + | * vstupní proměnné |
| − | *výstupní proměnné | + | * výstupní proměnné |
| − | *konfigurační proměnné | + | * konfigurační proměnné |
| − | *omezení | + | * omezení |
| − | *optimalizační kritérium | + | * optimalizační kritérium |
== Algoritmus == | == Algoritmus == | ||
| − | + | <div class="Definice"> | |
| − | + | Schematický postup řešení určitého problému, který je konečný, určitý, korektní a obecný. | |
| + | </div> | ||
; Vlastnosti algoritmu | ; Vlastnosti algoritmu | ||
#'''Konečnost''' | #'''Konečnost''' | ||
| − | #*algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků. | + | #* algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků. |
#'''Určitost''' (determinovanost) | #'''Určitost''' (determinovanost) | ||
| − | #*všechny kroky algoritmu jsou přesně definovány. | + | #* všechny kroky algoritmu jsou přesně definovány. |
#'''Korektnost''' | #'''Korektnost''' | ||
| − | #*algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data správným výsledkem. | + | #* algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data správným výsledkem. |
#'''Obecnost''' | #'''Obecnost''' | ||
| − | #*algoritmus řeší všechny úlohy daného typu. | + | #* algoritmus řeší všechny úlohy daného typu. |
; Někdy se jako vlastnosti uvádí také: | ; Někdy se jako vlastnosti uvádí také: | ||
| Řádka 35: | Řádka 36: | ||
== Stav algoritmu == | == Stav algoritmu == | ||
| − | *Nechť: | + | <div class="Definice"> |
| + | * Nechť: | ||
** X={x1, x2, ...,xn} je množina konfiguračních proměnných | ** X={x1, x2, ...,xn} je množina konfiguračních proměnných | ||
| − | ** Z={z1, z2, ...,zn} je množina vnitřních proměnných algoritmu A řešícího I. | + | ** Z={z1, z2, ...,zn} je množina vnitřních proměnných algoritmu A řešícího problém I. |
| − | *Pak každé ohodnocení s proměnných X a Z je stav algoritmu. | + | * Pak každé ohodnocení s proměnných X a Z je stav algoritmu. |
| + | </div> | ||
== Zápis algoritmu == | == Zápis algoritmu == | ||
| − | + | Algoritmus můžeme zapsat následujícími způsoby: | |
| − | + | ||
| − | * | + | ; V přirozeném jazyce |
| − | ** | + | * Česky, anglicky,... |
| − | * | + | * Například napíšeme článek, kde se popisuje, jak problém řešit. |
| − | * | + | * Tento popis by měl být srozumitelný každému člověku. |
| − | * | + | |
| − | * | + | ; Pseudokódem |
| − | + | * Používáme jazyk podobný programovacím jazykům, ale zjednodušený. | |
| + | * Vynecháváme prvky, které člověk pro pochopení nepotřebuje (složené závorky tam, kde je dostačující odsazení apod.). | ||
| + | |||
| + | ; V některém **programovacím jazyce** | ||
| + | * Například v Javě. | ||
| + | * Oproti pseudokódu už je zde větší množství řádků, které nesouvisí s vysvětlením principu, ale jsou nutné pro spuštění. | ||
| + | * Výhoda je, že tento postup lze v počítači přímo spustit. | ||
| + | |||
| + | ; Pomocí vývojových diagramů | ||
| + | * Viz série článků [http://programujte.com/clanek/2005080105-vyvojove-diagramy-1-dil/ Vývojové diagramy na Programujte.com]. | ||
| + | * Viz stránka [[Vývojové diagramy]]. | ||
== Algoritmizace × programování == | == Algoritmizace × programování == | ||
Verze z 22. 9. 2021, 12:39
Obsah |
Úloha
- Zadání, které řešíme.
- Pokud úlohu popíšeme formálně (matematicky), vznikne problém.
Problém
- Popis problému zahrnuje
- vstupní proměnné
- výstupní proměnné
- konfigurační proměnné
- omezení
- optimalizační kritérium
Algoritmus
Schematický postup řešení určitého problému, který je konečný, určitý, korektní a obecný.
- Vlastnosti algoritmu
- Konečnost
- algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků.
- Určitost (determinovanost)
- všechny kroky algoritmu jsou přesně definovány.
- Korektnost
- algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data správným výsledkem.
- Obecnost
- algoritmus řeší všechny úlohy daného typu.
- Někdy se jako vlastnosti uvádí také
- resultativnost — konečnost a korektnost dohromady
- Algoritmus skončí pro libovolná (korektní) data v konečném množství kroků správným výsledkem.
- elementárnost
- Základní kroky algoritmu jsou dostatečně jednoduché, aby jim rozuměl vykonávající stroj.
- Chápeme to jako součást určitosti algoritmu.
Stav algoritmu
- Nechť:
- X={x1, x2, ...,xn} je množina konfiguračních proměnných
- Z={z1, z2, ...,zn} je množina vnitřních proměnných algoritmu A řešícího problém I.
- Pak každé ohodnocení s proměnných X a Z je stav algoritmu.
Zápis algoritmu
Algoritmus můžeme zapsat následujícími způsoby:
- V přirozeném jazyce
- Česky, anglicky,...
- Například napíšeme článek, kde se popisuje, jak problém řešit.
- Tento popis by měl být srozumitelný každému člověku.
- Pseudokódem
- Používáme jazyk podobný programovacím jazykům, ale zjednodušený.
- Vynecháváme prvky, které člověk pro pochopení nepotřebuje (složené závorky tam, kde je dostačující odsazení apod.).
- V některém **programovacím jazyce**
- Například v Javě.
- Oproti pseudokódu už je zde větší množství řádků, které nesouvisí s vysvětlením principu, ale jsou nutné pro spuštění.
- Výhoda je, že tento postup lze v počítači přímo spustit.
- Pomocí vývojových diagramů
- Viz série článků Vývojové diagramy na Programujte.com.
- Viz stránka Vývojové diagramy.
Algoritmizace × programování
Pojem programování v užším smyslu je synonymem kódování, tedy přepisu algoritmu do zdrojového kódu.
Pojem programování v širším slova smyslu je synonymem pro tvorbu software a zahrnuje: analýzu zadání, algoritmizaci a kódování.
Viz Tvorba software.
