Historie Sokola
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Zdroje:: Dodána další videa) |
m (→1848–1882: Graficky upraveno) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
== 1848–1882 == | == 1848–1882 == | ||
| − | + | ||
| − | + | ; Historický kontext: | |
| − | + | * Rakousko-Uherská monarchie, císař Franz Josef I. | |
| − | + | *Předchozí události: | |
| − | + | **přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent) | |
| − | + | **pokrok: století páry | |
| − | + | **postupný odklon od absolutismu | |
| − | + | **„národní obrození“ | |
| − | + | **vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu. | |
| − | + | *Byli Češi v monarchii svobodní? | |
| − | + | **Lze polemizovat, ale... | |
| − | + | **Revoluční rok 1848 — bepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně v důsledku předchozích nepokojů ve Vídni.) | |
| − | + | **Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny). | |
| − | + | **Dozor nad nepohodlnými osobami | |
| − | + | ***Palacký, Rieger | |
| − | + | ***zvláště v období Bachova absolutismu. | |
| − | + | **Fungovala běžně cenzura. | |
| − | + | * Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli. | |
| − | + | **Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě. | |
| − | + | *Slovanská vzájemnost | |
| − | + | **Snaha o sjednocení slovanských národů. | |
| − | + | **Jako vůdčí národ chápáno Rusko. | |
| − | + | **Mnohé osobnosti realisticky odmítají (Masaryk). | |
| − | + | *O osamostatnění Čech se moc nemluvilo. | |
| − | + | ** Spíše snaha o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (Maďarsko). | |
| − | + | ||
| − | + | ; Revoluční rok 1848 | |
| − | + | *Bouře proti absolutistické vládě. | |
| − | + | *V Praze potlačeny vojsky maršála Windischgrätze. | |
| − | * | + | *Na barikádách bojuje ve studentské legii i Miroslav Tyrš (16 let). |
| − | + | **Poznal se zde s Jindřichem Fügnerem | |
| − | + | *Odtud budování Sokola jako „národní armády“. | |
| − | + | ||
| − | + | ; Založení Sokola | |
| − | + | * Název Sokol: podle jihoslovanských bojovníků (sokolíci) | |
| − | + | * Sokol měl všestrannou podporu od osobností českého kulturního a politického života. | |
| − | * | + | * Tělocvičná jednota pražská |
| − | *Založení Sokola | + | **Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, další: bratři Gregrovi,... |
| − | **Sokol měl všestrannou podporu od osobností českého kulturního a politického života. | + | **Stanovy schváleny: 27. ledna 1862 |
| − | + | **Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš | |
| − | + | ||
| − | + | ; Program Sokola | |
| − | + | *na antickém principu, vychází z řecké filozofie | |
| − | + | *Kalogathia — ideál souladu mezi krásou těla a ducha | |
| − | + | **„ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat | |
| − | + | *Moderní organizace | |
| − | ** | + | **inspirace (v té době) moderními trendy: |
| − | + | *** turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik | |
| − | + | *** švédská a francouzská tělocvičná soustava | |
| − | + | **Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj. | |
| − | + | *Cíle | |
| − | + | **rozvoj českého národa | |
| − | + | ***kultivace národa | |
| − | + | ***rozvoj jazyka | |
| − | + | **poznání historie | |
| − | * | + | ***zájem o lidovou slovesnost |
| − | + | **federativní rozdělení v rámci monarchie | |
| − | + | **tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa | |
| − | + | ***obranyschopnost | |
| − | + | ***konkurenceschopnost | |
| − | + | ||
| − | + | ; Charakteristika období | |
| − | + | *boj o povolení organizace, později o povolení existence ČOS | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
**nepřízeň úřadů | **nepřízeň úřadů | ||
| − | + | **Tyrš musí dočasně opustit post náčelníka. | |
| − | + | *spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení | |
| − | + | **velký podíl necvičících členů (cvičí cca třetina členů) | |
| − | + | ||
| − | + | ; První slet 1882 | |
| − | + | *na Střeleckém ostrově | |
| − | + | *cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš | |
| − | + | ; Další data | |
| − | + | *1869 počátek ženského tělocviku | |
| − | + | **Vzniká Tělocvičný spolek paní a dívek pražských — tělocvičná jednota žen. | |
| − | + | **S mužským cvičením spojeno až později. | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
**Klemeňa Hanušová | **Klemeňa Hanušová | ||
| − | ***ženský tělocvik | + | *1871: založen časopis Sokol, jako úvodník stať „Náš úkol, směr a cíl“ |
| − | + | ** „Náš úkol, směr a cíl“ se stal a zústal dodnes neoficiálním programem Sokola, viz dále. | |
| − | + | ** poslední vydání stati: sestra Provazníková | |
| − | + | *1872--1880 | |
| − | + | **úpadek v důsledku politických poměrů | |
| − | + | **stíhání propagátorů českého národního života | |
| + | *1882 | ||
| + | **první všesokolský slet | ||
| + | **nový rozvoj | ||
| + | *1884 | ||
| + | **úmrtí Miroslava Tyrše | ||
| + | **v Ötzu (rakouské Alpy) | ||
| + | *24. března 1889 | ||
| + | **ustanovena Česká Obec Sokolská | ||
| + | **Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot. | ||
| + | **O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let. | ||
| + | |||
| + | ; Osobnosti | ||
| + | *Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884) | ||
| + | **profesor filozofie | ||
| + | **vůdčí osobnost | ||
| + | **1832 narozen v Děčíně | ||
| + | **brzy osiřel | ||
| + | **bydlí u strýce na venkově a později žije v Praze na Kampě. | ||
| + | **1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě | ||
| + | **později poslanec zemského sněmu | ||
| + | *Jindřich Fügner (1822–1865) | ||
| + | ** obchodník | ||
| + | **výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích | ||
| + | **s Tyršem se poznal na barikádách v roce 1848 | ||
| + | *Klemeňa Hanušová | ||
| + | **ženský tělocvik | ||
| + | **žákyně Tyršova | ||
| + | *Renáta Tyršová | ||
| + | **dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (1882) | ||
| + | **o 22 let mladší než doktor Tyrš, v té době to nebylo nic zvláštního | ||
| + | **po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života | ||
== 1882–1914 == | == 1882–1914 == | ||
Verze z 14. 8. 2013, 09:58
Obsah |
1848–1882
- Historický kontext
- Rakousko-Uherská monarchie, císař Franz Josef I.
- Předchozí události:
- přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent)
- pokrok: století páry
- postupný odklon od absolutismu
- „národní obrození“
- vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu.
- Byli Češi v monarchii svobodní?
- Lze polemizovat, ale...
- Revoluční rok 1848 — bepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně v důsledku předchozích nepokojů ve Vídni.)
- Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny).
- Dozor nad nepohodlnými osobami
- Palacký, Rieger
- zvláště v období Bachova absolutismu.
- Fungovala běžně cenzura.
- Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli.
- Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě.
- Slovanská vzájemnost
- Snaha o sjednocení slovanských národů.
- Jako vůdčí národ chápáno Rusko.
- Mnohé osobnosti realisticky odmítají (Masaryk).
- O osamostatnění Čech se moc nemluvilo.
- Spíše snaha o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (Maďarsko).
- Revoluční rok 1848
- Bouře proti absolutistické vládě.
- V Praze potlačeny vojsky maršála Windischgrätze.
- Na barikádách bojuje ve studentské legii i Miroslav Tyrš (16 let).
- Poznal se zde s Jindřichem Fügnerem
- Odtud budování Sokola jako „národní armády“.
- Založení Sokola
- Název Sokol: podle jihoslovanských bojovníků (sokolíci)
- Sokol měl všestrannou podporu od osobností českého kulturního a politického života.
- Tělocvičná jednota pražská
- Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, další: bratři Gregrovi,...
- Stanovy schváleny: 27. ledna 1862
- Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš
- Program Sokola
- na antickém principu, vychází z řecké filozofie
- Kalogathia — ideál souladu mezi krásou těla a ducha
- „ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat
- Moderní organizace
- inspirace (v té době) moderními trendy:
- turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik
- švédská a francouzská tělocvičná soustava
- Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj.
- inspirace (v té době) moderními trendy:
- Cíle
- rozvoj českého národa
- kultivace národa
- rozvoj jazyka
- poznání historie
- zájem o lidovou slovesnost
- federativní rozdělení v rámci monarchie
- tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa
- obranyschopnost
- konkurenceschopnost
- rozvoj českého národa
- Charakteristika období
- boj o povolení organizace, později o povolení existence ČOS
- nepřízeň úřadů
- Tyrš musí dočasně opustit post náčelníka.
- spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení
- velký podíl necvičících členů (cvičí cca třetina členů)
- První slet 1882
- na Střeleckém ostrově
- cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš
- Další data
- 1869 počátek ženského tělocviku
- Vzniká Tělocvičný spolek paní a dívek pražských — tělocvičná jednota žen.
- S mužským cvičením spojeno až později.
- Klemeňa Hanušová
- 1871: založen časopis Sokol, jako úvodník stať „Náš úkol, směr a cíl“
- „Náš úkol, směr a cíl“ se stal a zústal dodnes neoficiálním programem Sokola, viz dále.
- poslední vydání stati: sestra Provazníková
- 1872--1880
- úpadek v důsledku politických poměrů
- stíhání propagátorů českého národního života
- 1882
- první všesokolský slet
- nový rozvoj
- 1884
- úmrtí Miroslava Tyrše
- v Ötzu (rakouské Alpy)
- 24. března 1889
- ustanovena Česká Obec Sokolská
- Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot.
- O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let.
- Osobnosti
- Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884)
- profesor filozofie
- vůdčí osobnost
- 1832 narozen v Děčíně
- brzy osiřel
- bydlí u strýce na venkově a později žije v Praze na Kampě.
- 1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě
- později poslanec zemského sněmu
- Jindřich Fügner (1822–1865)
- obchodník
- výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích
- s Tyršem se poznal na barikádách v roce 1848
- Klemeňa Hanušová
- ženský tělocvik
- žákyně Tyršova
- Renáta Tyršová
- dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (1882)
- o 22 let mladší než doktor Tyrš, v té době to nebylo nic zvláštního
- po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života
1882–1914
- Charakteristika
- Rozvoj hnutí, další jednoty.
- Vznik České obce sokolské (1889)
- Další slety
I. světová válka
- Sokolové tvoří základ vznikajících legií. Měli výcvik ze cvičení (nástupy, kázeň, fyzická odolnost).
- Mafie
- skupina exilových státníků
- bojuje za nezávislost Československa
- Masaryk, Beneš,...
- Osobnosti
- Plk. Josef Jiří Švec (1883–1918)
- Před válkou působil jako učitel v Rusku.
- plukovník legií
- bojuje u Zborova
- 1918 páchá sebevraždu
- poté, co jeho podřízení odmítli splnit rozkaz (boj proti přesile bolševiků)
- rozkaz byl následně splněn
- červen 1917 bitva u Zborova
- první vystoupení legionářů
- vítězství legií proti přesile (3500 proti 5500, výrazně horší výzbroj legionářů)
- po úspěchu zrušena omezení tvorby československých pluků
- 28. 10. 1918 Vznik samostatného státu
- Sokolové tvoří vojenskou moc a zajišťují vnitřní bezpečnost nově vznikajícího státu.
- Starosta Dr. Josef Scheiner pověřen nově vznikající vládou zajištěním bezpečnosti.
- náčelník Jindřich Vaníček
- náčelnice M. Malá
První republika
- Charakteristika
- Sokolové byly oporou demokracie, starosta ČOS byl celospolečensky vysoce postavenou osobností.
- Pokles členstva a nový rozvoj s modernizací obsahu ve 30. letech.
- Události
- 1920... 562 tisíc členů, z toho 323 tisíc cvičících
- 1921... návrat legií z Ruska
- v 30. letech vzestup nacismu v Německu
- 1936... vystoupení na olympiádě v Mnichově
- zlatá olympijská medaile Alois Hudec
- družstvo mužů na 4. místě
- 1938... X. všesokolský slet
- Heslo „Budovat a bránit“
- manifestace odhodlání bránit republiku
- skladba mužů „Přísaha republice“
- autoři Pecháček a Seehák
- cvičí 30 000 mužů!
- konference v Mnichově 1938
- česká delegace přijala dohodu
- postoupení sudetoněmeckého prostoru Německu
- 14. března 1939 vznik samostatného Slovenského štátu
- 15. března 1939 okupace
- Osobnosti
- Členy Sokola byly významné osobnosti politické scény.
- Dr. Josef Eugen Scheiner (1861–1932)
- právník (vlastní advokátní kancelář od 1893)
- v 17 letech vstupuje do Sokola
- redaktor časopisu Sokol (od 1887)
- starosta ČOS (od roku 1906)
- spolupracoval s T. G. Masarykem, zajistil peníze na jeho působení v zahraničí.
- působil i literárně, psal i hry pro loutkové divadlo
- Prezidenti v řadách Sokola:
- Masaryk
- Beneš
II. světová válka
- Odbojová činnost
- Sokol rozpuštěn už v roce 1941, mnoho členů popraveno
- Na slovensku rozpuštěn v prosinci 1939.
- Sokol fungoval v cizině, přinesli čeští dobrovolníci v odboji
1945–1948
- znovuobnovení
- 1947: přes milion členů
- únor 1948: komunistický převrat
po únoru 1948
- 31. 3. 1948: sjednocení všech tělovýchovných organizací pod Sokol (DTJ, Orel, Junák,...)
- ~ povinný vstup do tzv. Národní fronty
- vedení Sokola násilně změněno, ostatní tělovýchovné organizace násilně připojeny k „Sokolu“, později změněno na ZRTV
- „sokolské komise“
- vyloučení 11 000 členů ze Sokola
- mnoho členů emigrovalo
- Marie Provazníková: „Vstupem do Národní fronty zanikl Sokol založený Tyršem a Fügnerem. Dnes zahynula v Československu demokracie.“
- XI. slet v roce 1948: odmítnutí převratu
- Při průvodu velitelé proudů velí vlevo hleď pryč od tribuny s Gottwaldem.
- „Chcem Beneše na Hradě, a ne někde v ohradě.“
Rok 1968
- snaha o obnovení Sokola
- velmi rychle přerušeno, nové rozpuštění
- 21. 8. 1968 okupace armádami Varšavské smlouvy
- činnost pokračovala mnohde pod hlavičkou ZRTV, myšlenky ovšem zůstaly stejné
17. 11. 1989 začátek sametové revoluce
- po roce 1991, znovuobnoven Sokol
- snaha o získávání majetku jednot zpět, problémy
Náš úkol, směr a cíl
- Pozn.: Začátek je trochu nezáživný. Chcete-li přeskočte až na stranu 4... ;)
- Tři svazky:
- v jednotě
- snažení by mělo být směřováno jako pomoc jiným
- jednota jako společenství lidí
- nebezpečí odcizení lidí navzájem
- v sokolské obci
- v národě
- ... čím jsou národy menší, tím musí vyvinout větší činnost, aby ... zůstaly platnými a závažnými členy lidstva... (p. 10)
- v jednotě
- věčný ruch a nespokojenost
- srovnávejme se se světem
- neobdivujme slepě cizí, ale hledejme inspiraci
- nestačí být stejně dobrý, chtějme být lepší (~ p. 12)
- hledejme vzory, příklady, učme se, přijímejme dobré podněty
- ale držme stále vlastní směr
- Příklady:
- „Vše, co konáme, mohlo by se dít také jinak a snad lépe.“ (p. 4)
- Kritika, ale konstruktivní!
- Radost z úspěchu druhých, je i naším úspěchem.
- Pokrok místo spokojenosti.
- „Kde ruch, tam život. Kde stanutí, tam smrt.“
- „Vše, co konáme, mohlo by se dít také jinak a snad lépe.“ (p. 4)
- srovnávejme se se světem
- činorodá aktivita, nikoli jen slova!
- ... rozhoduje ta každodenní, ta ustavičná a přece neokázalá činnost, jikoli jen hřmotná a jen občas se vyskytující vystoupení. (p. 13)
- otevření jednoty pro veřejnost
- snaha zapojit co nejvíce lidí
- ... naše snaha po rozvoji se nemůže pokládat za dovršenu, pokud se každý Čech nestal též sokolem. (p. 7.)
- výchova po stránce tělesné i mravní
- Sokolská věc ... znamená ... tělesné a zčásti i mravní zušlechťování celého českoslovanského národa, jeho vychování k síle, statečnosti, ušlechtilosti a zvýšené brannosti.
- zachovejme národ při sebevědomí, tělesné i duševní svěžesti
- podpora národního sebevědomí
- snaha zapojit co nejvíce lidí
- pro trvání národa je třeba vnitřní čistota a zdraví
- národ vnitřně zdraví nemůže být zahuben vnější silou
- viz okupace
- národ by si měl zachovat řeč, tradice, znalost vlastní historie ???není přímo ze spisu???
- aktivita i v době „míru“
- Kdo v dobách války hodlá ubránit svůj árod, ten musí již v čase míru stát na stráži proti vší vloudilé životní zkáze...
- národ vnitřně zdraví nemůže být zahuben vnější silou
Valné sjezdy
- 1895
- I. sjezd
- sepjetí tělovýchovy s mravní výchovou
- vzdělavatelská činnost
- 1910
- V. sjezd
- zdůraznění ženského tělocviku
- 1927
- VII. sjezd
- mládež a sport v ČOS
- 1947
- VII. sjezd
- vztah ČOS ke státu a demokracii
- 1968
- setkání sokolů na Žofíně
- přípravný výbor
- 1989
- 4. obnovení Sokola
Slety
- Sokol a Strahov
- 1882
- první
- Střelecký ostrov
- 1926
- první na velkém strahovském stadioně
- 1939
- X. všesokolský slet
- skladba „Přísaha republice“
- 30 000 mužů
- skladbu složil br. Pecháček
- 1948
- XI. všesokolský slet
- odmítnutí převratu
- poslední slet před nástupem totality
- Spartakiády
- 1994
- první porevoluční slet
- 2000, 2006, 2012
T. J. Sokol Uherské Hradiště
- založení 1872
- František Brzobohatý (koncipient u Šroma)
- starosta Josef Miller
- 1897: první veřejné cvičení
- 1899: první cvičení dorostu
- 1902: založen ženský odbor
- 1909: koupena Koruna, sál přestavěna na sokolovnu
- 290 členů
- 1918: národní stráž
- hlídání významných objektů
- obrana před odvlečením cenností za hranice republiky
- 1922: založeno loutkové divadlo
- 17. 8. 1930 tělocvična
- byl i sokolský biograf
Zdroje:
- ŽIŽKA, Jiří. Dějiny a současnost Sokola. Praha: Česká obec sokolská, 2005. ISBN 80-86402-14-2.
Pusťte si video na Internetu!
- Dějiny udatného českého národa — Rakousko-Uhersko a kontext založení Sokola
- Českátelevize.cz > Olympijský magazín > Sportovní architektura - Tyršův dům v Praze (Tyršův dům, Sokol a olympiáda)
- ČeskáTelevize.cz > Retro > 1948 (XI. všesokolský slet)
