Návrh IP adres

Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
m (→Postup: Bude rozdělen pro VLSM a bez VLSM.)
(Zpřesnění, zpřehlednění postupů - rozdělení na postup s a bez VLSM.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
* V rámci ní potřebujeme vytvořit několik oddělených podsítí.
 
* V rámci ní potřebujeme vytvořit několik oddělených podsítí.
  
−
== Postup ==
+
 
 +
== Postup — stejná maska ve všech podsítích (bez VLSM) ==
 
# Zjistíme, ''kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.''
 
# Zjistíme, ''kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.''
 
#* To nám říká maska zadaného rozsahu.
 
#* To nám říká maska zadaného rozsahu.
 
#* Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
 
#* Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
−
# Většinou chceme efektivně využít adresní prostor, takže ''seřadíme podsítě od největší'' po nejmenší.
+
# Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na označení podsítí.
−
#* Adresy potom přiřazujeme nejprve největším sítím, čímž využijeme nejlépe adresní prostor.
+
#* To zjistíme podle počtu podsítí, které chceme vytvořit.
−
# ''Pro každou podsíť'' potom postupně:
+
#* Tento počet bitů zleva musíme určitě vyhradit jako adresu podsítě.
−
## Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na adresu podsítě.
+
# Zjistíme, kolik bitů potřebujeme adresování všech zařízení v&nbsp;podsíti.
−
##* To zjistíme podle počtu podsítí, které chceme vytvořit.
+
#* To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.
−
## Zjistíme, kolik bitů potřebujeme adresování všech zařízení v&nbsp;podsíti.
+
#* Tak získáme počet bitů zprava, které musí určitě sloužit jako adresa zařízení.
−
##* To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.
+
 
−
##* Někdy chceme maximalizovat prostor v podsítích. Pak automaticky volíme počet bitů pro adresu počítače nejvyšší možný.
+
Pokud nám mezi adresou podsítě a&nbsp;adresou zařízení zůstávají volné bity, můžeme se rozhodnout, zda je přidáme k&nbsp;adrese podsítě, adrese zařízení, nebo je rozdělíme.
 +
* Někdy chceme maximalizovat prostor v podsítích. Pak automaticky volíme počet bitů pro adresu počítače nejvyšší možný.
 +
* Někdy chceme získat co nejvící podsítí. Pak automaticky volíme počet bitů pro adresu podsítě nejvyšší možný.
 +
 
 +
V&nbsp;praxi volíme rozdělení tak, aby bylo nejvýhodnější:
 +
* z hlediska předpokládaného budoucího rozširování podsítí
 +
* z hlediska možného přidání další podsítě
 +
* z hlediska přehlednosti
 +
* z hlediska snadnosti zápisu
  
−
Výše uvedený postup maximálně „šetří“ počet IP adres.
 
−
* V&nbsp;praxi (zejména při využití soukromých IP adres) volíme rozdělení tak, aby bylo nejvýhodnější:
 
−
** z hlediska předpokládaného budoucího rozširování sítě
 
−
** z hlediska přehlednosti
 
−
** z hlediska snadnosti zápisu
 
  
−
== Varianta A ==
+
== Varianta A &mdash; celé oktety ==
−
Pokud máme dostatečný prostor IP adres (například síť s privátními adresami), volíme přednostně masku podsítě v celých bytech.
+
* Pokud máme dostatečný prostor IP adres (například síť s privátními adresami), volíme přednostně masku podsítě v celých oktetech.
 +
* Využíváme tedy masky <code>/8</code>, <code>/16</code> a <code>/24</code>.
  
 
=== Příklad A.1 ===
 
=== Příklad A.1 ===
Řádka 59: Řádka 64:
 
*# 172.20.0.0/16
 
*# 172.20.0.0/16
  
−
== Varianta B ==
+
 
−
Omezený prostor neumožňuje rozdělit adresy po celých bytech. Máme ale dost adres na to, abychom měli jednotnou masku sítě pro všechny podsítě.
+
== Varianta B &mdash; společná maska pro všechny podsítě (bez VLSM) ==
 +
* Někdy omezený prostor adres neumožňuje rozdělit podsítě po celých oktetech.  
 +
* Často ale dost adres na to, abychom mohli použít jednotnou masku sítě pro všechny podsítě.
  
 
=== Příklad B.1 ===
 
=== Příklad B.1 ===
Řádka 115: Řádka 122:
 
V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.
 
V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.
  
−
== Varianta C ==
 
−
Potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.
 
  
−
* Postupujeme od největších podsítí.
+
== Postup &mdash; podsítě mohou mít různé masky (VLSM) ==
−
* Podsítě budou mít často různé masky.
+
# Zjistíme, ''kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.''
 +
#* To nám říká maska zadaného rozsahu.
 +
#* Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
 +
# ''Seřadíme podsítě od největší'' po nejmenší.
 +
#* Adresy přiřazujeme nejprve největším sítím, čímž využijeme nejlépe adresní prostor.
 +
# ''Pro každou podsíť'' potom postupně:
 +
## Zjistíme, kolik bitů potřebujeme adresování všech zařízení v&nbsp;podsíti.
 +
##* Počet zařízení musíme mít zadaný.
 +
##* Musíme také počítat s&nbsp;adresou sítě a&nbsp;adresou broadcastovou.
 +
##* Hledáme tedy nejmenší mocninu dvou, která je větší než <code>'''počet zařízení''' + 2</code>.
  
−
Může se jednat o situaci, kdy má provider k dispozici rozsah IP adres (veřejných), které postupně přiděluje svým zákazníkům.
+
Výše uvedený postup maximálně „šetří“ počet IP adres.
 +
* V&nbsp;praxi (zejména při využití soukromých IP adres) volíme rozdělení tak, aby bylo nejvýhodnější:
 +
** z hlediska předpokládaného budoucího rozširování sítě
 +
** z hlediska přehlednosti
 +
** z hlediska snadnosti zápisu
 +
 
 +
 
 +
== Varianta C &mdash; podsítě budou mít různé masky ==
 +
* V některých případech potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.
 +
* Může se jednat o situaci, kdy má provider k dispozici rozsah IP adres (veřejných), které postupně přiděluje svým zákazníkům.
  
 
=== Příklad C.1 ===
 
=== Příklad C.1 ===
Řádka 223: Řádka 246:
 
* U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení.
 
* U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení.
 
* Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu.
 
* Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu.
 +
  
 
<div class="Ukol">
 
<div class="Ukol">

Verze z 6. 6. 2018, 11:04


Obsah

Situace


Postup — stejná maska ve všech podsítích (bez VLSM)

  1. Zjistíme, kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.
    • To nám říká maska zadaného rozsahu.
    • Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!
      (Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
  2. Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na označení podsítí.
    • To zjistíme podle počtu podsítí, které chceme vytvořit.
    • Tento počet bitů zleva musíme určitě vyhradit jako adresu podsítě.
  3. Zjistíme, kolik bitů potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti.
    • To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.
    • Tak získáme počet bitů zprava, které musí určitě sloužit jako adresa zařízení.

Pokud nám mezi adresou podsítě a adresou zařízení zůstávají volné bity, můžeme se rozhodnout, zda je přidáme k adrese podsítě, adrese zařízení, nebo je rozdělíme.

V praxi volíme rozdělení tak, aby bylo nejvýhodnější:


Varianta A — celé oktety

Příklad A.1

Zadání
Řešení

Příklad A.2

Zadání
Řešení


Varianta B — společná maska pro všechny podsítě (bez VLSM)

Příklad B.1

Zadání
Řešení

V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.

Upravené řešení pro maximální velikost podsítí

Subnet b1.png


Příklad B.2

Zadání
Řešení

V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.


Postup — podsítě mohou mít různé masky (VLSM)

  1. Zjistíme, kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.
    • To nám říká maska zadaného rozsahu.
    • Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!
      (Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
  2. Seřadíme podsítě od největší po nejmenší.
    • Adresy přiřazujeme nejprve největším sítím, čímž využijeme nejlépe adresní prostor.
  3. Pro každou podsíť potom postupně:
    1. Zjistíme, kolik bitů potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti.
      • Počet zařízení musíme mít zadaný.
      • Musíme také počítat s adresou sítě a adresou broadcastovou.
      • Hledáme tedy nejmenší mocninu dvou, která je větší než počet zařízení + 2.

Výše uvedený postup maximálně „šetří“ počet IP adres.


Varianta C — podsítě budou mít různé masky

Příklad C.1

Zadání
Řešení

Subnet c1.png

Další úkoly k řešení

A) Práce s celými oktety

A1) Rozdělte síť: 

   Máte k dispozici rozsah: 172.17.0.0/12
   Vytvořte 5 podsítí:
       1. podsíť bude mít alespoň 48 adres
       2. ... 110
       3. ... 98
       4. ... 127
       5. ... 15
   Zapište adresy podsítí a masky

B) Rozsah uvnitř oktetu, dělení na celé:

B1) Rozdělte na podsítě 

   Rozsah: 172.16.4.0
   3 sítě:
       36 poč
       64 poč
       63 poč.
   Maska?
       a) /24
       b) /22

B2) Rozdělte na podsítě: 

   Rozsah: 10.28.164.0/22
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 4 podsítě:
       16 poč.
       74 poč.
       63 poč.
       48 poč.

C) Dělení mimo oktety bez VLS

C1) Rozdělte na podsítě: 

   Rozsah: 10.28.164.0/22
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 5 podsítí:
       16 poč.
       74 poč.
       63 poč.
       32 poč.
       126 poč.

C2) Rozdělte na podsítě: 

   Rozsah: 192.168.252.0/23
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 2 podsítě:
       65 poč.
       126 poč.

D) VLS

D1) Rozdělte na podsítě: 

   Rozsah: 192.168.252.0/23
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 3 podsítě:
       126 poč.
       61 poč.
       62 poč.

D2) Rozdělte na podsítě 

   Máme rozsah: 128.74.100.0/22
   5 podsítí:
       127, 142, 101, 78, 125

E) Minimalizace počtu adres

E1) Využijte co nejmenší počet adres: 

   Rozsah: 137.152.160.0/19
   Podsítě:
       63, 62, 64, 125, 254 počítačů

E2) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou 98.254.197.231/18 na sítě pro alespoň:

  1. 134 zařízení
  2. 72 zařízení
  3. 63 zařízení
  4. 10 zařízení

Site-zadani-2016-09-26.png

E3) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou 85.189.74.254/20 na sítě pro alespoň:

  1. 75 zařízení
  2. 31 zařízení
  3. 8 zařízení
  4. 4 zařízení


Další úkoly k řešení

Pro generování a kontrolu dalších úloh můžete využít:

Subnetting toolkit na Toolkit.cz → Subnetting.html

Citováno z „http://www.mis.e-mis.cz/index.php/N%C3%A1vrh_IP_adres“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Výuka
Navigace
Nástroje