Speciální bity
Z MiS
				
				
				
				
																
				
				
								
				
| Obsah | 
Úvod
- V systému Unix a systémech z něj vycházejících (Linux,...) se tradičně oprávnění pro přístup k souborům ukládala pomocí devíti bitů viz Nastavování práv.
- Dále se ovšem ukládaly a ukládají další tři speciální bity, které upravují chování programů a složek v některých specifických případech.
Set UID (SUID)
- Používá se pro spustitelné soubory (programy).
- Program je spouštěn s právy vlastníka programu (jako by ho spustil vlastník).
- (Standardně se program spustí s právy toho, kdo program spustil.)
- Nastavení SUID
chmod u+s program
- Ověření SUID
-  Ve výpisu ls -l.
-  Místo písmene x ve výpisu práv vlastníka se objeví:
- s... SUID + nastavené právo spouštět (x)
- S... SUID bez práva spouštět
 
- Například:
$ ls -l `which passwd`
-rwsr-xr-x 1 root root 45396 kvě 25  2012 /usr/bin/passwd
Příklad použití: 
Například program /usr/bin/passwd (příkaz passwd) — pro nastavení hesla potřebuje právo zapisovat do souboru /etc/shadow, smí ale zapisovat jen hesla aktuálního uživatele!
POZOR!!!
Nebezpečné, používá se výjimečně pouze pro velmi důvěryhodné a prověřené programy.
Set GID (SGID)
-  Pro spustitelné soubory (programy):
- Význam analogický jako SUID — program bude spouštěn s právy skupiny, která program vlastní. (Dnes ne moc používané.)
 
-  Pro složky:
- Pokud ve složce vytvořím soubor či složku, pak se vlastnická skupina převezme z nastavení složky. (Vlastník budu já.)
- (Standardně bych vlastník byl také já, ale vlastnická skupina by byla moje primární skupina.)
- Pokud vytvářím složku, zdědí vytvářená složka i SGID bit.
 
- Nastavení
chmod g+s slozka
-  Výpis ls -l
-  Místo x v právech skupiny:
- s... SGID + právo spouštět pro skupinu
- S... SGID - právo spouštět pro skupinu
 
Používá se u sdílených složek, kde má právo vytvářet soubory skupina uživatelů. Nově vytvořené soubory tak budou opět vlastněny skupinou.
Sticky-bit
- Dnes obvykle používán pouze pro adresáře.
- (Původně zamýšlená složitější funkčnost, i pro soubory.)
- Pokud je u adresáře nastaven bit sticky, pak může v adresáři uživatel mazat ty soubory, jejichž je vlastníkem.
- (Standardně buď má uživatel právo zápisu do adresáře (w) a pak může mazat všechny soubory bez ohledu na vlastnictví, nebo nemá právo zápisu a nemůže mazat žádné soubory (ani svoje).)
- Nastavení
chmod o+t adresar
-  Výpis ls -l
-  Místo x v právech ostatních uživatelů:
- t... „sticky“ + právo spouštět pro všechny uživatele
- T... „sticky“ bez právo x pro všechny uživatele
 
Příklad použití:
- Je nastaven na složce /tmp (do ní si aplikace odkládají dočasné soubory).
umask
- Nastavuje, jaká práva má mít nově vytvořený soubor.
-  Pokud vytvoříme soubor, pak:
- Vlastník: bude ten uživatel, který soubor vytvořil.
- Vlastnická skupina: primární skupina uživatele, který soubor vytvořil.
 
-  Práva získáme tak, že bity nastavené příkazem umask odečteme (funkce XOR) od základní masky:
- základní maska pro soubory 666 (reprezentuje kombinaci rw-rw-rw-)
- základní maska pro adresáře 777 (reprezentuje kombinaci rwxrwxrwx)
 
- Standardní nastavení umask je 022.
- Příklad:
umask 002
-  Symbolický zápis:
-  práva = základ XOR umask
 
-  
- Úkol
- Jaká práva bude mít soubor/adresář vytvoření se standardním nastavením umask?
Související stránky
