Protokoly
Z MiS
				
				
				
				
																
				
				
								
				
| Obsah | 
Síťový protokol
- Jako protokol se v počítačových sítích označují pravidla, popisující chování objektů při vzájemné komunikaci.
- Umožňují, aby spolu komunikovala zařízení a aplikace rozdílných výrobců — za předpokladu, že všichni výrobci dodrží komunikační protokol.
Rodina protokolů
- Problematické může být předávání dat mezi jednotlivými vrstvami síťové architektury.
- V praxi tedy máme skupiny protokolů jednotlivých vrstev, které jsou navrženy tak, aby mohli komunikovat nejen odesilatel s příjemcem, ale aby správně fungovala komunikace mezi jednotlivými vrstvami.
- Takové skupině protokolů se říká rodina protokolů.
- V dnešních sítích používáme nejčastěji protokoly rodiny protokolů TCP/IP.
Stavové a bezestavové protokoly
Bezestavový protokol
- Server řeší každý požadavek zcela nezávisle.
- Provedení požadavku je zcela nezávislé na tom, jaké další požadavky byly v minulosti provedeny.
- Ihned po provedení požadavku může server zapomenout veškeré informace o požadavku.
- Příklady: HTTP, DNS,...
Stavový protokol
- Provedení požadavku závisí na tom, jaké požadavky byly v minulosti provedeny.
- Příklad stavového protokolu — FTP
- U FTP běží po celou dobu připojení k serveru řídící spojení. Samostatné datové spojení se navazují pro přenos jednotlivých souborů.
-  Pokud požadujeme provedení operace se soubory příkazy GET,PUT,DELETEči další, výsledek bude závislý na předchozí komunikaci.
-  Umístění souboru závisí na tom, ve kterém adresáři se právě nacházíme. To jsme nastavili v předchozí komunikaci požadavky s příkazem CD.
-  Museli jsme se nejprve připojit k serveru a přihlásit (příkaz open), jinak není možné provádět požadavek na práci se soubory.
- Protokol FTP tedy označujeme jako stavový — skutečný efekt příkazu je závislý na předchozích požadavcích.
- Poznámka — Dnešní webové aplikace často realizují stavové chování — to ale není vlastnost protokolu HTTP!
-  Pokud aplikace takové chování vyžaduje, musí prohlížeč a server spolupracovat navíc nad rámec běžného protokolu HTTP.
- (Například využít technologie cookies a PHP SESSION, či využít některý framework, který využití těchto technologií zjednodušuje).
 
- Aplikace tím de-facto linkovou vrstvu, která v architektuře TCP/IP chybí. Protokol HTTP sám toto chování realizovat neumí.
- Příklady stavového chování
- Zobrazení nákupního košíku v e-shopu závisí na tom, jaké zboží jsme předtím do košíku vložili.
- Zobrazení známek v Bakalářích závisí na tom, jaký žák je přihlášení — každý uvidí v reakci na stejný pokyn jiné známky.
Příklady protokolů
-  HTTP
- Přenos webových stránek mezi klientem a serverem.
- Podrobněji viz Protokol HTTP.
 
Nepleťte s jazykem HTML — to je jazyk pro popis vzledu webové stránky!
-  DNS
- Převod doménových jmen serverů na IP adresy.
- Viz také Wikipedia → Domain Name System.
-  Například: www.oauh.cz→ 212.111.4.142
 
- Úkol — Najděte IP adresu serveru
-  Najděte IP adresu serveru www.oauh.czpomocí programunslookupv příkazovém řádku Windows:
nslookup www.oauh.cz
- Najděte IP adresu jiného serveru.
-  POP3, IMAP, SMTP
- Přenos elektronické pošty.
- Více viz: Protokoly aplikační vrstvy
 
-  SSL
- šifrování dat při přenosu
 
-  FTP
- přenos souborů z klienta na server — nezabezpečený!
 
-  TCP a UDP
- Protokoly, které v rodině protokolů TCP/IP řeší úkoly transportní vrstvy.
 
-  IP
- Protokol pro přenos dat na síťové vrstvě.
 
Více protokolů a odpovídající čísla portů viz Protokoly aplikační vrstvy.
Související stránky
Další zdroje
- Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2020, 3. 3. 2020 v 11:09 [cit. 2020-05-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System
